| |
El período embrionario (Las primeras 8 semanas)
Desarrollo embrionario: Las primeras 4 semanas
Capítulo 3 Fecundación
|
| |
| Z hlediska biologie
"začíná vývoj lidského jedince
začíná oplozením",
kdy se zkombinuje
23 chromozómů ženy
s 23 chromozomy muže
spojením rozmnožovacích buněk.
Ženská rozmnožovací buňka
se běžně nazývá "vajíčko",
ale správný termín je oocyt.
Taktéž mužská rozmnožovací buňka
je obecně známa jako "spermie"
ale dává se přednost termínu
spermatozoid.
Po uvolnění oocytu z vaječníku ženy
v procesu, který se nazývá ovulace,
se oocyt a spermatozoid spojí
v jednom z vejcovodů,
kterým se často také říká tuba Fallopii.
Vejcovody spojují ženské vaječníky
s dělohou neboli lůnem.
Výsledné jednobuněčné embryo
se nazývá zygota,
což znamená "spřažený nebo
spojený dohromady".
|
Capítulo 4 ADN, división celular y factor temprano de embarazo
|
| |
| 46 chromozomů v zygotě
představuje jedinečnou první verzi
úplného genetického plánu
nového jedince.
Tento originální plán spočívá
v těsně svinutých molekulách
zvaných DNA.
Obsahují instrukce pro vývoj
celého těla.
Molekuly DNA se podobají
stočenému žebříčku,
který je znám jako dvojšroubovice.
Příčky žebříčku
tvoří spárované molekuly,
neboli báze nazývané guanin
cytozin, adenin a tymin.
|
| Guanin se spojuje pouze s cytozinem
a adenin s tyminem.
Každá lidská buňka obsahuje
přibližně 3 miliardy těchto bází.
DNA jediné buňky
obsahuje tolik informací,
že, pokud by se vyjádřily
psanými slovy,
pouhé zapsání prvního písmene
každé báze
by vyžadovalo více než
1,5 miliónu stránek textu!
Pokud by se DNA
v jediné lidské buňce
narovnala, měří 3 1/3 stopy
neboli 1 metr.
|
| Pokud bychom mohli
rozvinout všechnu DNA
uvnitř 100 biliónů buněk
dospělého jedince,
byla by dlouhá více než 101 miliard
kilometrů.
To je vzdálenost
od Země ke Slunci a zpátky
340krát.
|
| Přibližně 24 až 30 hodin po oplodnění
se dokončí první buněčné dělení zygoty.
Pomocí mitózy (procesu dělení)
se jedna buňka rozdělí na dvě,
dvě na čtyři a tak dále.
|
| Již 24 až 48 hodin
po začátku oplodnění
lze těhotenství potvrdit
zjištěním hormonu
zvaného "časný faktor těhotenství"
v krvi matky.
|
Capítulo 5 Etapas iniciales (mórula y blastocito) y células madre
|
| |
| Do 3 až 4 dnů po oplodnění
nabudou dělící se buňky embrya
kulovitý tvar
a embryo se nazývá morula.
Do 4 až 5 dnů se uvnitř
této koule buněk vytvoří dutina
a embryu se potom říká blastocysta.
Buňky uvnitř blastocysty
se nazývají vnitřní buněčná hmota
a vzniká z nich hlava, tělo
a ostatní struktury,
které jsou pro vyvíjejícího se
člověka nezbytné.
Buňky ve vnitřní buněčné hmotě
se nazývají embryonální kmenové buňky,
protože mají schopnost
vytvořit každý z více než 200 typů buněk,
které se v lidském těle nacházejí.
|
Capítulo 6 1 a 1½ semanas: implantación y gonadotropina coriónica humana (GCH)
|
| Poté, co sestoupí vejcovodem,
se rané embryo usadí
ve vnitřní stěně matčiny dělohy.
Tento proces, který se nazývá
implantace, začíná 6 dnů
a končí 10 až 12 dnů po oplodnění.
Buňky rostoucího embrya
začínají produkovat hormon
zvaný lidský choriogonadotropin,
neboli hCG,
což je látka, kterou lze zjistit
většinou těhotenských testů.
HCG dá pokyn
těhotenským hormonům,
aby přerušily běžný
menstruační cyklus,
čímž umožní pokračování těhotenství.
|
Capítulo 7 La placenta y el cordón umbilical
|
| Po implantaci
z buněk na periferii blastocysty
vznikne část struktury,
která se nazývá placenta
a která slouží jako styčná plocha mezi
oběhovými systémy matky a embrya.
Placenta dodává matčin kyslík, živiny,
hormony a léky vyvíjejícímu se jedinci;
odvádí všechny odpadní produkty;
a brání tomu, aby se mateřská krev
smíchala s krví embrya a fétu.
Placenta také produkuje hormony
a udržuje tělesnou teplotu
embrya a fétu
na úrovni, která je nepatrně vyšší,
než matčina teplota.
Placenta komunikuje
s vyvíjejícím se jedincem
pomocí cév pupeční šňůry.
Schopnost podpory života,
kterou má placenta, se vyrovná
možnostem jednotek intenzivní péče,
které najdeme v moderních nemocnicích.
|
Capítulo 8 Nutrición y protección
|
| |
| V jednom týdnu
vytvoří buňky vnitřní buněčné hmoty
dvě vrstvy zvané
hypoblast
a epiblast.
Z hypoblastu vzniká
žloutkový váček,
což je jedna za struktur, jejichž
prostřednictvím matka dodává živiny
ranému embryu.
Buňky z epiblastu vytvoří
membránu zvanou amnion,
uvnitř které se embryo
a později fétus
vyvíjejí až do porodu.
|
Capítulo 9 2 a 4 semanas: capas germinales y formación de órganos
|
| |
| Přibližně ve 2 a půl týdnech
epiblast utvoří
3 specializované tkáně
neboli zárodečně vrstvy
zvané ektoderm,
endoderm,
a mezoderm.
Z ektodermu vznikají
četné struktury,
včetně mozku,
míchy,
nervů,
pokožky,
nehtů,
a vlasů.
Endoderm produkuje výstelku
respiračního systému
a trávicího traktu,
a vytváří části hlavních orgánů,
jako jsou játra
a slinivka.
Z mezodermu se tvoří srdce,
ledviny,
kosti,
chrupavka,
svaly,
krvinky
a další tělesné části.
|
| Ve 3 týdnech
se mozek rozděluje na 3 základní části
zvané přední mozek,
střední mozek,
a zadní mozek.
Vývoj respiračního a
trávicího systému
je také v plném proudu.
|
| Jakmile se první krvinky
objeví ve žloutkovém váčku,
začnou se v celém embryu
vytvářet cévy,
a vzniká trubicovité srdce.
Téměř okamžitě
se rychle rostoucí srdce
složí samo do sebe
a začnou se vyvíjet
oddělené komory.
Srdce začíná bít
3 týdny a 1 den
po oplodnění.
Oběhová soustava
je první tělesný systém
nebo skupina souvisejících orgánů,
které dosáhnou funkčního stavu.
|
Capítulo 10 3 a 4 semanas: el plegamiento del embrión
|
| |
| Mezi 3 a 4 týdny
se objevuje náznak těla,
protože lze mozek,
míchu
a srdce embrya
snadno rozeznat
vedle žloutkového váčku.
Prudký růst způsobuje ohýbání
relativně plochého embrya.
Tímto procesem se
část žloutkového váčku
začlení do výstelky
trávicího systému
a vytvoří hrudník
a břišní dutiny1
vyvíjejícího se jedince.
|
Este programa se distribuye en los Estados Unidos y Canadá por National Geographic y EHD.
[obtenga más información]
